Zumba cvičení a Zumba tanec

Minerály

21. 10. 2009 od uživatele Zdravá výživa

Minerály

zpět

Tělo potřebuje pro svoji dobrou a bezchybnou funkci celou řadu nerostných látek, které dodávají sílu a pevnost některým tělesným tkáním (kostem, zubům apod.) a přispívají k celé řadě vitálních funkcí. K nejdůležitějším nerostným látkám se počítají vápník, jód, fosfor, hořčík, draslík, sodík, železo a chlor.

Význam má však i řada dalších minerálů, které tělo potřebuje v minimálních dávkách a proto se pro ně vžil název stopové prvky (fluor, křemík, vanadium, chrom, kobalt, nikl, selen, měď apod.).

Při vyrovnané stravě je velmi nepravděpodobná nedostatečná dodávka některého z klíčových minerálů. Naopak předávkování může mít u většiny minerálů daleko nebezpečnější následky než podávání nadbytečného množství vitaminů.

Chlór

Je funkčně velmi důležitý pro zachování normálního osmotického tlaku v těle, obsahu vody. V krevní plazmě spolu se sodíkem a draslíkem zajišťuje viskozitu krve a je součástí žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Chlor ve formě chloridu se dostává do těla především jako kuchyňská sůl.

Opatrnost je třeba věnovat při aplikaci kuchyňské soli v období těhotenství a kojení, u lidí se zvýšeným krevním tlakem, srdečně-cévní onemocněním a poruchami funkce ledvin.

Chróm

Chrom je jedním z nepostradatelných stopových prvků, který se nejhůře vstřebává a uvolňuje z potravin. Chrom se vylučuje rychle z těla močí, málo potem a žlučí. Jeho funkce v těle spočívá v tom, že zesiluje působení inzulinu, tzn. podporuje vstřebávání glukózy buňkami. Chrom by měl být vedle jeho pravidelného příjmu v potravinách užíván pouze u starých osob, u nemocných cukrovkou a u osob s onemocněním srdečně-cévním.

Cín

Cín je stopovým prvkem přítomným v malých množstvích v normální potravě. Ve formě solí je součástí některých multivitaminových přípravků. V malých dávkách je tato látka pro organismus prospěšná, napomáhá normálnímu růstu. Ve větších dávkách se soli cínu používají k hubení střevních parazitů, např. roupů, škrkavek a tasemnic.

Draslík

Draslík je hlavní minerální látkou, která se nachází uvnitř buněk v lidském organismu a z minerálních látek se vyskytuje v těle v největším množství. Draslík uvnitř buněk se vyskytuje jednak jako volný iont a jednak ve formě vázané. Má rozhodující význam pro normální fungování nervů a svalů, pro metabolismus cukrů v organismu, pro regulaci kyselino- zásadité rovnováhy a osmotického tlaku v těle a pro metabolismus kyslíku v mozku. Správné hospodaření draslíkem v těle je nezbytné pro činnost srdce, aby nedošlo k porušení pravidelné rytmické srdeční činnosti.

Nedostatek draslíku v těle se projevuje rozmanitým způsobem jako jsou poruchy nervosvalové činnosti (únava, ochablost svalů), poruchy trávicího ústrojí, poruchy funkce ledvin, různé metabolické poruchy.

Draslík se nesmí používat u poruch funkce ledvin, zvýšené hladiny draslíku v krvi v hodnotě nad 5 mmol/l, zvracení.Opatrnosti při podávání draslíku je třeba dbát i u diabetiků! Konzultovat s lékařem. Vysoký příjem draslíku snižuje účinnost léků zabraňujících srážení krve.

Fluor

V těle se ho většina - okolo 95% - nachází v kostech a zubech. V zubní sklovině nelze nahradit účinek fluoridu žádným jiným stopovým prvkem. V závislosti na koncentraci působí fluorid na aktivitu enzymů měkkých tkání. Vykazuje i mírný antimikrobiální účinek na mikroflóru dutiny ústní, narušuje látkovou přeměnu baktérií v dutině ústní a stimuluje kostní buňky.

Fluor se používá v případech, kde není zajištěna bezpečná a dostatečná potřeba fluoru z potravin a vody, ke zvýšení odolnosti vůči zubnímu kazu, ke zpevnění kostní struktury. Fluoridovaná zubní sklovina je odolnější vůči kyselému prostředí v dutině ústní a tudíž i proti vzniku zubního kazu. Dále se používá při podezření na osteoporózu (prořídnutí kostí), ale tato terapie se provádí jen pod dohledem lékaře!

Fosfor

Fosfor je důležitým prvkem pro lidský organismus. 85 % fosforu je součástí kostí a zubů, kterým dodává pevnost, 14 % se nachází v měkkých tkáních a pouze 1 % v mimobuněčných tekutinách. Na vstřebávání fosforu má velký vliv vápník,který ovlivňuje jeho biologickou využitelnost. Hladina fosforu v krevní plazmě je ovlivněna řadou faktorů, k nimž patří věk, pohlaví a stravovací návyky.

Průmyslově vyráběné potraviny obsahují fosfáty čili soli fosforu jako přídavné látky, což může vést k nadměrnému nežádoucímu příjmu fosforu. Vitamin D zvyšuje vstřebávání fosforu nezávisle na vstřebávání vápníku. Fosfor snižuje vstřebávání železa v těle.

Hořčík

Hořčík je po draslíku druhým nejdůležitějším minerálem v našich buňkách. Hraje důležitou roli při energetické přeměně látek v organismu, neboť je nepostradatelnou součástí celé řady enzymů a tak zasahuje prakticky do všech biochemických a fyziologických pochodů v těle. Je nezbytný pro normální funkci svalů, pro činnost srdce a oběhový systém, zvyšuje odolnost organismu ovlivněním jeho imunity. V těle je uložen převážně v kostech, uvnitř buněk a také v krevním séru ve formě ionizované.

K nedostatku hořčíku v těle dochází při nedostatečně výživě, při jednostranných redukčních dietách, u těhotných a kojících žen, také po déletrvajícím průjmu nebo zvracení, u alkoholiků, diabetiků, při poruchách vstřebávání a složení střevní mikroflóry a při zvýšené hladině vápníku v těle. Nejčastějšími projevy nedostatku hořčíku v těle, je svalová slabost, únava, porucha souměrnosti pohybů při nervovém onemocnění, křeče v lýtkách či ve svalech, křeče v těhotenství, nepravidelnosti srdečního rytmu, bušení srdce, nízký krevní tlak, pocit mrtvění prstů, dále dvojí vliv na psychiku člověka buď ve smyslu zvýšené citlivosti a možnosti snadného předráždění nebo únavy, ospalosti a netečnosti. Preventivně snižuje hořčík riziko srdečně-cévních onemocnění, obzvláště riziko infarktu.

Jód

Jód je významnou látkou zabraňující činnosti a množení mikrobů, neboť působí na všechny mikroorganismy, kvasinky a některé viry. Jod je prakticky nerozpustný ve vodě, ale dobře rozpustný v alkoholu. Dále je jod nezbytným prvkem pro tvorbu hormonů štítné žlázy v těle, které udržují optimální látkovou přeměnu uvnitř buněk, ve tkáních a tím ovlivňují fyziologický a duševní vývoj, činnost nervové tkáně a nakonec i přeměnu energie v těle.

Jód se používá k dezinfekci dutiny ústní a hltanu, při různých zánětlivých a infekčních chorobách hrtanu, mandlí, jazyka a při tvorbě drobných puchýřků v dutině ústní a také k místní dezinfekci kůže.

Křemík

Křemík je minerální látka nezbytná pro organismus. Vzhledem ke své struktuře se podílí na vytváření chrupavčité a pojivové tkáně, dodává jí pevnost a pružnost. Má prokazatelný vliv na mineralizaci kostí, zvyšuje obsah vápníku v kostech. Tato forma křemíku má ve zdravotnictví široké použití.

Používá se při nedostatečném příjmu křemíku z potravy, který se projevuje výrazným zeslabováním nehtů, křehkými kostmi, lámavostí vlasů a dalšími problémy s pokožkou jako doplněk vitaminů. Jinak má křemík veliké uplatnění v zubním lékařství ve formě stomatologických past použitých jako transparentní gely. Současně je také pomocnou látkou pro různé kožní a protizánětlivé přípravky.

Měď

Měď je nezbytný stopový prvek pro tělo, na jeho nedostatečný přísun reaguje řada orgánů, především srdečně-cévní systém, plíce, kosti a chrupavky, systém krvetvorby, funkce imunitního systému, centrální nervový systém, vlasy i kůže. Je složkou důležitých enzymů, zejména pro tvorbu červeného krevního barviva hemoglobinu, měď je důležitá pro zrání červených krvinek a je součástí řady tkání, v nichž je vázána na bílkoviny a enzymy.

Měď se používá: jako součást multivitaminových přípravků k doplnění tohoto stopového prvku u osob, které mají dlouhodobě jednostrannou stravu nebo osob ve vyšším věku a u dětí ve vývoji a dospívání. Při nedostatku zinku v těle, neboť současně dochází také k deficitu mědi. Měď se používá také v roztocích s jinými stopovými prvky k doplnění jejich potřeby u dospělých a dětí v přípravcích určených k výživě a v multivitaminových přípravcích.

Molybden

Molybden je nepostradatelným stopovým prvkem pro lidský organismus, neboť je složkou několika důležitých enzymů v těle. Je důležitou složkou enzymu zodpovědného za vstřebávání železa v organismu. Působí jako aktivátor enzymů účastnících se metabolismu cukrů, lipidů a železa.

Molybden se používá: k doplnění jeho nedostatku v těle a k odstranění příznaků jeho nedostatku, jež mohou způsobovat nepravidelnou srdeční činnost, nedostatečné vylučování kyseliny močové z těla. Používá se jako ochrana proti chudokrevnosti, ovlivňuje také potenci mužů. Používá se také při léčení malých dětí trpících epileptickými záchvaty, mentálním zaostáváním a vadou zraku, tyto příznaky způsobuje vrozená porucha komplexu obsahujícího molybden. Tato léčba se však provádí určena jen pod dohledem lékaře!

Selen

Selen je stopový prvek velmi důležitý pro lidský organismus. Je obsažen v červených krvinkách, v játrech, je součástí řady enzymů v buňkách, které mají protiradikálové působení, tudíž chrání organismus před radikálovým poškozením, k němuž může docházet při stresu. Selen oddaluje patologický proces stárnutí. Další jeho funkce spočívá v zamezení vzniku krevních sraženin, zvyšuje účinnost imunitního systému a odolnost organismu vůči virovým a bakteriálním infekcím. Selen zamezuje vzniku rakoviny a neutralizuje škodlivé účinky těžkých kovů a jiných toxických látek v těle.

Selen se dodává při jeho nízkém příjmu v potravě (studenti s nevyváženou stravou, vegetariáni, staré osoby, těhotné a kojící ženy, kuřáci, chronicky nemocní jedinci), při vysokém příjmu těžkých kovů, jako doplněk při nadměrném poškození organismu v důsledku dlouhodobého stresu, kdy se vyčerpávají zásoby selenu v těle. Používá se dále preventivně k tomu, aby se zabránilo vzniku srdečního infarktu, kornatění tepen a výskytu rakovinotvorného onemocnění. Selen chrání organismus také před výskytem nervových obtíží.

Sodík

Chrání tělo před ztrátami vody. Další jeho funkce spočívá v udržení svalové dráždivosti a prostupnosti buněčnou membránou. Vzhledem k tomu, že je sodík hnací silou mnohých životně důležitých pochodů v organismu, podporuje zvyšování celkové aktivity. Je to silně pozitivní prvek. Jeho spotřeba výrazně stoupá při vyšší tělesné zátěži. Sodík je hlavním kationtem tělesných tekutin vyskytujících se mimo buňku. Nedostatek sodíku v těle i jeho přemíra způsobuje mnohé problémy. Obsah sodíku v těle regulují především ledviny, 90 % přijatého sodíku se vylučuje močí.

Sodík se používá: k odstranění poruch metabolismu sodíku, což je vždy provázeno poruchou metabolismu vody. Používá se při nedostatečné hladině sodíku v krevní plazmě s dehydratací (odvodněním) organismu, kdy dochází ke snížení mimobuněčných tekutin v těle a ke zvýšení tekutin uvnitř buněk. Dále se používá při vysokých ztrátách sodíku, tj. při déletrvajícím zvracení a průjmech, při velkých ztrátách vody a solí u popálenin.

Vanad

Vanad je stopový prvek, který snadno vytváří komplexy s bílkovinami, jež se spojují s železem v těle. Jeho biochemická funkce u člověka nebyla dosud dokonale popsána. Má specifickou úlohu jako regulátor enzymu podílejícího se na přenosu sodíku přes buněčné membrány. Je důležitý pro bílkoviny obsahující železo, podporuje tvorbu krevního barviva hemoglobinu a zasahuje do spalování cukrů v těle (napodobuje působení inzulinu). Významnou funkci má pro metabolismus cholesterolu, neboť snižuje jeho synthesu v těle při větším příjmu vanadu.

Vanad se používá: preventivně k zábraně nedostatku vanadu v těle, neboť příjem vanadu z potravy je obvykle na dolní hranici jeho potřeby, protože se vanad vstřebává z potravy pouze jen z 5-12 %. Je součástí multivitaminového přípravku spolu s jinými stopovými prvky. Ve stomatologii se vanadu používá jako součást zubních implantátů. Vanad při současném používání léků s obsahem železa a hořčíku snižuje jejich vstřebávání do organismu. Ovlivňuje také distribuci chromu, mědi, manganu a zinku v těle.

Vápník

Vápník patří mezi základní minerální prvky, jeho význam je obrovský. Je stavební součástí kostí, zubů, ale také součástí slizničních bílkovin a sacharidů. Kromě toho má význam pro krevní srážení, ovlivňuje propustnost membrán a stěn kapilár a tím je důležitý pro regulaci tělesných tekutin. Dále je nezbytný pro působení mnoha enzymů, pro svalový stah, dráždění nervů, pro regulaci růstu buněk, vyměšování inzulínu a eliminační mechanismy v ledvinách. Dostatečný příjem vápníku je důležitý zejména u kojenců a dětí a u žen v období po skončeném přechodu.

Vápník se používá v období vývoje organismu k vytvoření správné hustoty kostí, k jehož vrcholu dochází ve věku kolem 25 let, k zamezení křivice u dětí a změknutí kostí (osteomalacie) u dospělých, k prevenci prořidnutí kostí (osteoporózy), k výraznému snížení rizika zlomenin krčku stehenní kosti u žen v období po skončeném klimakteria, dále v období těhotenství a kojení a u starých osob v důsledku sníženého vstřebávání vápníku ze stravy. Je součástí některých multivitaminových a dietetických přípravků.

Zinek

Zinek je nepostradatelným stopovým prvkem pro lidský organismus. Je aktivátorem řady enzymů, jako je např. tzv. antioxidační enzym, který chrání buňky proti škodlivému působení volných radikálů vyvolaných stresem. Je také důležitý pro posílení imunitních reakcí probíhajících v těle. Jeho nedostatek v těle se může projevit sníženou chutí k jídlu, vývojovými vadami a zpomalením růstu, dále kožními problémy, sníženou schopností hojení ran, vypadáváním vlasů, sníženou funkcí pohlavních žláz. K nedostatku zinku v těle může dojít i při dlouhodobé zátěži, kterou jsou vystaveni např. sportovci, těžce pracující jedinci a pacienti při hojení většího rozsahu popálenin. K narušení množství zinku v těle může dojít i při poruše vylučování látek ledvinami nebo v případě hormonálních poruch.


Železo

Železo je nepostradatelným prvkem pro každý živý organismus. Fyziologická funkce železa v těle je obrovská. Podílí se na celé řadě biochemických reakcí, k nimž patří přenos kyslíku, je tudíž významný pro buněčné dýchání, přenos elektronů, podílí se na oxidační a redukční přeměně látek v těle.

Účelem podávání železa je normalizovat nedostatek železa v těle, normalizovat hodnoty krevního barviva hemoglobinu a doplnit vyčerpané tkáňové zásoby železa. Nedostatek železa způsobuje chudokrevnost, bledost, únavnost, tělesnou slabost, lámavost nehtů, zažívací problémy, narušení regulace tepla v těle, narušení funkce imunitního systému, záněty jazyka a ústních koutků. Profylakticky se doporučuje podávání železa v době těhotenství (vhodná kombinace s kyselinou listovou), kojení , u dárců krve, u kojenců, u dětí nedonošených a dětí z vícečetných porodů.

Nemoci a zdravá výživa v ČR

20. 5. 2009 od uživatele Zdravá výživa

Českou republikou se šíří tsunami nemoci

Ale ne zase o tolik.

Poslední údaje? Dobrá. 2,5 miliónu čechů trpí na alergie. 770.000 diagnostikovaných na astma. 650.000 cukrovkářů. Dalších zhruba 300.000, kteří o ní ještě neví. Každý třetí čech onemocní na rakovinu. Každý čtvrtý na ni zemře. Rozdíl mezi onou třetinou a čtvrtinou se bude muset potýkat s devastovaným imunitním systémem v důsledku chemoterapie a radioterapie. Straším? Kolik nás je v ČR?
Ale rozhlédněte se dobře kolem sebe. Třicátníci dnes trpí na artrózu 3. stupně. Každý druhý čech má zvýšený tlak a cholesterol. A umírá na kardiovaskulární nemoci pokud to nestihl dříve na rakovinu. Raketově se rozjíždí onemocnění střev jako je Crohnova nemoc nebo ulcerozní kolitida. Cizinci Parkinson a Alzhaimer dnes “bydlí” už nejenom ojediněle v domovech důchodců. Nejhorší jsou ale trendy - podívejte se na děti - dobrá polovina z nich má problémy s imunitním systémem. Co bude za 20 let? A vývoj ucítíme přesněji, pokud si vzpomeneme, jak to vypadlo před pouhými 20-ti lety.

A co na výživu lékař?

20. 4. 2009 od uživatele Zdravá výživa

Názor praktického lékaře

Studie na Teplicku z roku 1995 prováděná na 10 až 12 letých dětech, těhotných ženách a brancích, tedy ve skupinách, které by měly být relativně nejzdravější, prokázala, že ve skladbě své potravy dostávají pouze 20-80% doporučené denní dávky vitamínů, minerálů, stopových prvků a vlákniny. Naopak vysoce překračují 100% doporučené denní dávky látek tukové povahy.

Z této skutečnosti jednoznačně vyplývá, že celá naše populace strádá nedostatkem základních živin. Náš organizmus, který je mnohem více zatěžován nejrůznějšími negativními vlivy, žije neustále na dluh, nemá dostatek základních stavebních kamenů, aby se mohl dobře rozvíjet. S tím souvisí i významný pokles jeho obranyschopnosti, který se ve svých důsledcích projevuje nejen zvýšeným sklonem k běžným infekčním chorobám, ale i malou odolností vůči stresu a psychické zátěži vůbec, z čehož v mnoha případech vyplývá i vznik velmi závažných onemocnění. Mezi ne patří nejen onkologické choroby, ale i prudce narůstající psychické poruchy.

Moderní životní styl v praxi znamená nejen nedostatečný přívod základních živin, ale i zanášení našeho organismu mnoha nežádoucími látkami, z nichž některé jsou toxické ihned (těžké kovy), jiné až po dosažení určité koncentrace v našem organismu. To má opět za následek narušení metabolické rovnováhy a biochemických procesů v každé buňce. Tak se jednotlivé buňky soustavně poškozují, rychleji stárnou a prudce klesají jejich regenerační a replikační schopnosti. Lékařské statistiky se sice chlubí postupným prodlužováním průměrného lidského věku, ale už neříkají, jak kvalitní jsou tyto těžce vydobyté roky nad průměry. Žijeme sice o něco déle, ale zároveň ve většině případů s takovými obtížemi a problémy, že mnoho z nás o takový život vůbec nestojí.

A přitom není tak složité pro jeho zkvalitnění něco udělat.

Jednou z forem, jak zlepšit přísun důležitých látek do našeho organismu, zároveň posílit obranyschopnost, podpořit detoxikaci, stimulovat růst a obnovu každé buňky a tím i tkání a orgánů, předcházet mnoha závažným chorobám, je používání takzvaných green foods, čili zelených potravin.

Jako nejkomplexnejší se jeví, pro někoho možná paradoxně, ty nejjednodušší rostlinné formy - řasy.

Určitě je to dáno jednak jejich stářím, kdy během dlouhých let vývoje dokázaly přizpůsobit stále se měnícím okolním podmínkám, jednak je to dáno tím, že každá buňka musí ručit sama za sebe, a tudíž musí obsahovat vše podstatné, aby mohla přežít. Právě proto jsou jednobuněčné rostliny, řasy komlexní ve svém složení všech důležitých látek, a proto se staly základem řady green foods.
Mezi řasami lze nalézt mnoho druhů,které se od sebe liší v obsahu účinných látek, a jejich základní rozdělení je na sladkovodní a mořské. Další rozdělení je podle obsahu chlorofylu na řasy, které jej obsahují (zelené) a které jej neobsahují (hnědé). Právě chlorofyl, vedle nukleových kyselin, je jednou z nejdůležitějších látek, které ve své buňce obsahuje chlorella.
Název této řasy je odvozen právě od listového barviva chlorofylu, jehož nejbohatším rostlinným zdrojem. Obsahuje jej 10x více než je nás běžně udávaný zdroj vojtěška.
Chlorofyl je přirozenou součástí zelených rostlin a některých nižších organismů. V přírodě se podílí na přeměně energie slunečního záření na chemickou energii uloženou v organických sloučeninách. V naší republice se chlorofyl terapeuticky využívá k zevnímu ošetření některých kožních a slizničních poruch, jakými jsou například drobné popáleniny a kožní vředy. K prokázaným účinkům chlorofylu patří i inhibice genotoxického působení silných karcinogenů typu aflatoxinu, alkylačních činidel, šestimocného chromu a ionizující záření. Princip předpokládaných protektivních účinků chlorofylu a jeho derivátů spočívá patrně ve schopnosti vázat toxické volné kyslíkové radikály, které vznikají například v důsledku ionizujícího záření.

Chlorella obsahuje 2x více bílkovin než všechny druhy luštěnin, tj. 60%, 20% polysacharidů a 10% tuků. Po spirulině je dalším rostlinným zdrojem všech esenciálních aminokyselin. Bílkoviny této sladkovodní řasy jsou proto srovnatelné se živočišnými bílkovinami, obsahují pouze méně methioninu. To však může být výhodou při některých typech rakoviny, které potřebují methionin pro svůj růst.

Chlorella dále obsahuje více než dvacet různých vitamínů a minerálů. K těm nejdůležitějším patří betakaroten, chránící proti poškození kůže ultrafialovými paprsky, a vitamín B 12. Z minerálních látek je nejvýznamnější obsah železa (20x více než ve špenátu), jódu, zinku a kobaltu.

K terapeuticky nejdůležitějším látkám chlorelly patří chlorofyl, betakaroten, růstový faktor chlorelly-CGF a vlastní buněčné stěny.

Nejvýznamnějším účinkem chlorelly je její detoxikační schopnost, díky které je ideálním doplňkem všech očistných kúr a redukčních režimů. Snižování nadváhy je podporováno i zpomalením štěpení bílkovin v žaludku a střevech s následným prodloužením doby sytosti. Je vhodným doplňkem terapie vysokého krevního tlaku a stavů se zvýšenou únavností, kdy je vhodné řasu užívat 3 až 13 měsíců.

Ve stadiu zkoumání je příznivé působení chlorelly při vředových postiženích, u diabetiků, v terapii chronické zácpy a plynatosti, dále se sleduje působení na játra, alergie, akné a artritidu.

Dnes již potvrzeným účinkem je podpora imunitního systému v boji s rakovinovým onemocněním. Imunitní systém chrání každého z nás před průnikem bakterií, virů a vlivem znečištěného prostředí. Ničení a odstraňování těchto látek zajišťují speciální bílé krvinky: lymfocyty, které tvoří tělesné protilátky a bojují proti bakteriím a ničí i viry, a makrofágy, které je pohlcují a usmrcují a zároveň odstraňují nebezpečné škodliviny a jsou schopny zničit i rakovinové buňky. Jedním ze způsobů boje proti rakovině je proto posílení makrofágů. Chlorella funguje jako stimulátor při tvorbě interferonu. Což je látka tvořená buňkami imunitního systému, která stimuluje tvorbu makrofágů a tak působí antivirově, antibakteriálně a protirakovinově.

Clorellu lza používat samostatně jako preventivní dietetikum i jako doplněk terapie. Nepříjemnou průvodní známkou počátku užívání léku je někdy plynatost vznikající jako důsledek zrychlení střevní činnosti, která se však brzy samovolně upraví. Projevem vylučování přebytečného chlorofylu z těla může být i nazelenalé zbarvení stolice.

Nesmírně cenný je vysoký podíl vlákniny ve složení této řasy, protože právě katastrofální nedostatek vlákniny v naší potravě je hlavní příčinou prudkého nárůstu rakoviny tlustého střeva a konečníku v naší populaci.
Vysoký obsah kvalitních bílkovin, což představuje již dříve zmiňované množství kolem 60% v sušině, znamená zároveň dostatek důležitých látek pro tvorbu enzymů, jež pak příznivě ovlivňuje prakticky veškeré potřebné metabolické pochody v našem organismu.
A protože všechny tyto látky, které chlorella obsahuje, působí vzájemně synergicky, lze si jen velmi těžko představit jiný, stejně bohatý zdroj těchto, pro každou buňku našeho těla nesmírně důležitých surovin.

Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že dlouhodobým řešením špatných stravovacích návyků či nutným doplňkem přijímané nekvalitní stravy nemusí být vždy jen kombinace mnoha potravinových doplňků, ale že právě chlorella je dokáže dokonale nahradit. Ideální obsah i poměr v ní obsažených látek je přímo stvořen k jednoduchému a dlouhodobému užívání. Výborná snášenlivost zajišťuje i dobrou spolupráci každého uživatele.
Chlorella je opravdovým smaragdovým pokladem pro naše tělo a nezbývá mi, než i Vám ji doporučit a zároveň poblahopřát, pokud se rozhodnete ji vyzkoušet. Jestiže tento zásadní krok učiníte a chlorella se stane samozřejmou, běžnou součástí Vašeho každodenního života, učinili jste pro své zdraví mnohem více, než si sami umíte představit.

Pověry o tucích

17. 4. 2009 od uživatele Zdravá výživa

1.  Při redukční dietě nesmím jíst tuky.

Tuky musíme při redukční dietě omezit, ale příjem energie z tuků by neměl klesnout pod 20 % celkového energetického příjmu, tj. cca pod 45 g za den, protože jsou nositelem důležitých biologicky aktivních látek – vitaminů rozpustných v tucích, esenciálních mastných kyselin aj. Nejedná-li se o redukční dietu, optimální množství tuku ve stravě je 30 - 35 % z celkové denní energie (cca 60-80 g/den).

2.  Omezuji tuky používané na mazání i maštění pokrmů. Zároveň jsem přestala sladit cukrem – a přesto nehubnu.

Většinu tuku (asi 2/3) přijímáme ve formě tzv. skrytého tuku, tedy v mase a masných výrobcích, mléce a mléčných výrobcích a pečivu, zejména trvanlivém a jemném. Tyto výrobky jsou také hlavním zdrojem škodlivých trans mastných kyselin. Při hubnutí nestačí omezit pouze cukr a viditelné tuky, ale zaměřit se i na jeho skryté zdroje, jejichž konzumaci si mnohdy ani neuvědomujeme.

3. Je jedno, jestli jím máslo nebo margarín (rostlinný tuk), po obojím se tloustne.

Energetická hodnota tukových výrobků závisí na obsahu tuku. Čerstvé máslo, máslo a stolní máslo obsahují minimálně 80 % tuku, zatímco rostlinné tuky obsahují většinou tuku daleko méně, některé výrobky pouhých 25 %.

4. Tuky obsahují cholesterol, a proto se jim vyhýbám.

Cholesterol obsahují tuky živočišného původu. Ty jsou navíc zdrojem většího množství nasycených mastných kyselin, které zvyšování hladiny cholesterolu v krvi podporují. Rostlinné tuky naopak obsahují nenasycené mastné kyseliny, které hladinu cholesterolu snižují, navíc jejich prostřednictvím pozitivně ovlivňujeme např. tělesný vývoj a vývoj mozku.

5. Rostlinné tuky (margaríny) jsou náhražkou másla.

Margaríny byly vyráběny jako náhražka másla v době nedostatku surovin, zejména v období války, a proto jejich kvalita byla nízká. S těmito výrobky se současné rostlinné tuky nedají vůbec srovnávat - vyrábějí se z kvalitních surovin a svými výživovými i užitnými vlastnostmi máslo předčí.

6. Výroba rostlinných tuků (margarínů) je příliš průmyslová.

Průmyslové technologie se používají ve všech odvětvích výroby potravin. Výroba rostlinných tuků není ničím výjimečná a je srovnatelná s výrobou másla – liší se jen ve vstupních surovinách.

7. Preferuji máslo, protože margaríny (rostlinné tuky) jsou umělé.

Pro výrobu obou potravin se používají přírodní suroviny – pro máslo mléko a pro rostlinné tuky rostlinné oleje. Možnosti výběru surovin jsou u rostlinných tuků velmi široké, a proto lze vyrábět tuky, které působí preventivně proti srdečně-cévním i některým dalším onemocněním.

8. Rostlinné tuky (margaríny) jsou stále stejné a výrobci nabízejí jen „kosmetické úpravy“, např. atraktivní obal nebo více vitaminů.

Ve složení rostlinných tuků došlo k výrazným změnám, které byly iniciovány doporučeními odborníků na výživu (např. zvýšení obsahu složek snižujících hladinu krevních tuků, odstranění trans mastných kyselin apod.). Ke zlepšení došlo i v roztíratelnosti a také ke zlepšení vlastností pečiva, k jehož přípravě byly tyto tuky použity (např. upečený moučník bude křehčí a kypřejší).

9. Rostlinné tuky (margaríny) se vyrábějí ztužováním za vzniku škodlivých trans mastných kyselin.

Často zmiňovaným mýtem je obsah trans mastných kyselin (TFA) v margarínech. V dnešní době je naprostá většina výrobků na našem trhu vyráběna moderní technologií, při které tyto škodlivé trans mastné kyseliny prakticky nevznikají (jejich obsah je do 1 % v tukové složce, tedy nutričně bezvýznamné množství).

Složení tuků na našem trhu se neustále zlepšuje, dokladem toho jsou výsledky testování z roku 2004 a 2007. I za tuto poměrně krátkou dobu se složení jednotlivých tuků (zejména v obsahu TFA) výrazně zlepšilo. Zatímco „nejhorší tuky“ v roce 2004 měly obsah TFA až 27,5 %, v dnešní době je „nejhorší“ ten, který obsahuje 7,2 % TFA. Stále více výrobků spadá do kategorie „Prakticky neobsahuje trans mastné kyseliny“.

Složení zdravé stravy

14. 4. 2009 od uživatele Zdravá výživa

Náš organismus potřebuje pro své zdravé fungování 45 různých živin. Žádné z nich se nemůže vzdát, protože každá z těchto látek má svou naprosto specifickou úlohu a teprve všechny dohromady mohou vyvinout žádoucí účinek.

K živinám se počítají tuky,cukry, bílkoviny, vitamíny, minerální látky, vláknina.

Bílkoviny

Strava by měla obsahovat dostatek bílkovin, a to především bílkovin živočišného původu. Nezastupitelnost bílkovin spočívá ve skutečnosti, že jsou součástí všech buněk organismu. Jsou to látky potřebné k růstu a obnovení i funkci organismu. Tvorba vlastních bílkovin je závislá výhradně na jejich příjmu z potravin. Kvalita bílkovin se vyjadřuje biologickou hodnotou. Základním stavebním kamenem bílkovin jsou aminokyseliny.

Patří k nim především bílkoviny mléka, masa, ryb, vajec a výrobků z nich. Čím je maso nebo sýry tučnější, tím je obsah bílkovin nižší. Biologicky nekompletní, neplnohodnotné bílkoviny nemívají všechny nezbytné aminokyseliny.

Významným zdrojem rostlinných bílkovin jsou semena olejnatých rostlin (sója, luštěniny, obiloviny a zvláště obilné klíčky). Potraviny, které jsou zdrojem bílkovin, jsou zpravidla i zdrojem energie a vitamínů, zejména vitamínů skupiny B. Je však třeba si uvědomovat, že nadměrný přívod živočišných bílkovin způsobuje i nadměrný přívod tuků. Proto by bílkoviny živočišného původu měly tvořit polovinu přísunu bílkovin ve stravě a stejným dílem by se měly podílet bílkoviny rostlinného původu. Nejméně 2x týdně bychom měli konzumovat luštěniny a pečivo podávat převážně tmavé a celozrnné.

Nedostatek bílkovin ve stravě se projevuje různými příznaky, jako je opožďování růstu, extrémně snížená tělesná hmotnost, malobsobční syndrom, otoky a svalová atrofie.

Sacharidy

Sacharidy mají ve výživě svůj nezanedbatelný význam a jsou nejrozšířenější složkou potravy. Sacharidy jsou hlavním činitelem, který přímo ovlivňuje hodnotu svalového výkonu. Mají proto velký význam především ve výživě sportovců, dětí a mladistvých. Při nadměrném obsahu sacharidů ve stravě se sacharidy mění na tuk a spolupůsobí tak při vzniku obezity. Význam sacharidů ve výživě spočívá především v obsahu hrubé vlákniny, např. celulóza, hemicelulóza a lignin.

Obsah vlákniny zajistíme zeleninou, ovocem, luštěninami a celozrnnými výrobky. Vláknina má vliv na vstřebávání a látkovou přeměnu cukrů. Svým objemem jednak urychluje trávení a dále omezuje styk střevní sliznice s toxickými látkami, vznikajícími při trávení. Hrubá vláknina proto působí jako prevence proti vzniku zhoubných i nezhoubných nádorů tlustého střeva a zácpy.

Při výběru potravin bychom neměli zapomínat na obiloviny (jáhly, ovesné vločky, kroupy, pohanku).

Tuky

Tuky jsou přirozené složky potravin, které se skládají z mastných kyselin a glycerolu. Dodávají nám nezbytné živiny, jako jsou mastné kyseliny a vitamíny A, D a E. Ty jsou potřebné ke správnému fungování těla. Tuky jsou jednou z hlavních energetických složek potravy a mají velkou kalorickou hodnotu. Lidský organismus při strávení 1 gramu tuku získá až 9 kcal.

Není tuk jako tuk. Nejen, že jíme příliš tuků, ale většina z nich je pro naše zdraví nevhodných.

Tuky dělíme na rostlinné a živočišné. Tuk živočišného původu je např. máslo, sádlo, lůj a slanina. Mezi rostlinné tuky řadíme oleje (např. olivový, slunečnicový, sojový, řepkový) a rostlinné tuky vyráběné z těchto olejů. Většina tuků živočišného původu obsahuje hodně nasycených mastných kyselin , jejichž nadměrná konzumace škodí zdraví, protože zvyšuje množství cholesterolu v krvi. Tuky rostlinného původu naopak obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin, které mají na lidský organismus příznivý vliv. Kladně působí na látkovou přeměnu, na využití glukózy a na ovlivnění krevních lipidů. Jsou nezbytné pro růst, reprodukci, normální činnost svalů i cévního a nervového systému. Snižují hladinu cholesterolu, snižují krevní tlak a srážlivost krve.

Alkohol

13. 4. 2009 od uživatele Zdravá výživa

V každodenním nastavení, alkohol slova je často používán odkazovat se na jednoho druh alkoholu volal ethylalkohol (také volal obilný alkohol), který je druh alkoholu ten nápoj lidí. Někdy termín je používán znamenat nějaký nápoj obsahovat ethylalkohol, takový jako whiska, vodka nebo džin.

Ethylalkohol je bezbarvá kapalina, která se obrátí k páře velmi rychle, a má silný pach. Ethylalkohol je vytvořen fermentací cukrů.

Ethylalkohol pití přiměje osobu, aby cítil se uvolněně. Ethylalkohol je velmi běžně používaný, a byl vyroben lidmi pro tisíce roků. To je jedno nejstarší a většina použitých re-creational omámí (drogy používané pro zábavu) na světě. Osoby mohou nadužívat toho z stejném důvodu; toto skončí alkoholismem (závislost na alkoholu). Jestliže osoba pije hodně alkoholu, oni stanou se otrávení. Všechny alkoholy jsou jedovaté, ale ethylalkohol je méně jedovatý protože lidské tělo může rozebrat to rychle.

Jména pro alkohol

Jsou tam dva způsoby, jak jmenovat alkoholy: Běžná jména, a IUPAC jména.

  • Společné názvy často jsou vyrobeny vzetím jména alkyl skupiny a připočítáním slovo “alkohol”. Pro příklad, “alkohol methyl” nebo “alkohol ethyl”.
  • IUPAC jména jsou vyrobena vzetím jména alkane řetězu, sejmutí poslední “e”, a přidávat “ol”. Příklady tohoto jsou “methanol” a “ethylalkohol”.

Výživová pyramida

1. 3. 2009 od uživatele Zdravá výživa

Zdrojem až 50% energie by měly být potraviny nacházející se v základně nutriční pyramidy.

Základ pyramidy, tedy i základ správné výživy, tvoří přílohy. Vhodné jsou celozrnné výrobky, které mají vyšší obsah vlákniny, vitamínů i minerálů než pečivo z bílé mouky. Neměli bychom zapomenout na luštěniny. Mezi přílohy řadíme i ořechy v přírodní podobě, tedy neslané a nepražené.

V druhém patře pyramidy je ovoce a zelenina. Také těchto potravin si můžeme dovolit téměř neomezeně, rozhodně mnohem více, něž je u nás obvyklé. Zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny můžeme tak, že se budeme snažit podávat zeleninu ke každému jídlu a místo sladkostí sáhneme po ovoci.

Ve třetím patře pyramidy jsou živočišné potraviny - mléčné a masové. Uzenin a masných výrobků je v naší stravě spíše nadbytek. Nejsou rozhodně zakázány, ale dostatečné je, budou - li na jídelníčku libové uzeniny nejvýše 1x týdně v malém množství.

Jiná situace je u mléka a mléčných výrobků. Ty jsou nejen zdrojem plnohodnotných bílkovin, ale jsou také nenahraditelným zdrojem vápníku Přednost bychom měli dávat přírodním výrobkům, nesladkým a středně či méně tučným.

Vrchol pyramidy znázorňuje potraviny, kterých bychom se měli vyhýbat - tuky (zvláště živočišné), cukry, sůl.

Optimální energetický příjem

12. 2. 2009 od uživatele Zdravá výživa

Optimální energetický příjem

Optimální energetický příjem je u každého člověka jiný. Množství jídla, které je vhodné záleží nejen na hmotnosti, na pohlaví, ale i na metabolismu, tělesné aktivitě při práci i ve volném čase. Rozmezí energetického příjmu denně činí zhruba od 8 500 kJ do 12 000 kJ.

Kolik kJ bychom měli za den přijmout, pokud chceme zhubnout?

Obsah kJ při redukční dietě se pohybuje okolo 6 000 kJ denně. Jídelníček by měl obsahovat potraviny ze všech skupin pyramidy, aby Vaše tělo dostalo všechny potřebné látky, které ke správné funkci potřebuje, ale v různém množství. Z nutriční pyramidy je zřejmé, že náš jídelníček by měl obsahovat hodně zeleniny, ovoce a naopak, co nejméně sladkostí a tuků. Konzumovat bychom měli především potraviny energeticky méně vydatné, zato však biologicky cenné.

To znamená hlavně omezit potraviny, které poskytují pouze prázdné jouly, tedy potraviny bohaté na cukry, tuky (především tuky živočišné) a alkohol. Jíst více zeleniny, ovoce, tmavého pečiva, luštěnin. Dávat přednost nízkoenergetickým mléčným výrobkům, libovým masům (kuře, krůta, králík, ryby, klokan) a rostlinným bílkovinám (sója a ostatní luštěniny)

Při redukční dietě si dávejte pozor, aby jídelníček obsahoval všechny základní živiny - denně alespoň 65 g bílkovin, 125 g sacharidů, 30 g tuku, vitamíny, minerály, stopové prvky a vlákninu

Denně vypijte nejméně 2 litry neenergetických či nízkoenergetických nápojů.

Zdravá výživa

20. 1. 2009 od uživatele Zdravá výživa

Uvědomujeme si důležitost čistého prostředí a zdravých potravin, což nás vede k hledání správných potravinových doplňků. Mladý ječmen a sladkovodní řasa Chlorella Pyrenoidosa patří ke špičce na trhu a doplňují to, co našemu organismu chybí.
V době nárůstů civilizačních nemocí jako např. cukrovka, alergie, onkologické nemoci atd., začíná být pojem zdravá výživa a zdravý životní styl stále populárnější. Pro ty kteří chcete pro své zdraví něco udělat jsou zelené potraviny zaručeně správnou volbou.

O zdravé výživě

20. 1. 2009 od uživatele Zdravá výživa

O zdravé výživě

Již Aristoteles pravil, že zdraví je nejdůležitější kvalita těla. Stejně tak i Hippokrates věděl, že složky naší výživy mají vliv na naše tělo. V poseldní době mnoho odorníků zkoumá vliv potravin na naše zdraví a výzkumy nejsou u konce. Přesto víme o potravinách mnoho a můžeme rozlišovat ty zdravé, méně zdravé a nezdravé.

Pokud budeme jíst zdravě, můžeme se vyhnout některým chorobám (mrtvice, cukrovka, rakovina…), či alespoň snížit možnost jejich výskytu. Stejně tak lze předcházet obezitě, podporovat svou psychiku a svěžest. Ve spojení s tělesnou aktivitou můžeme docílit vyrovnané osobnosti s kondičkou a bez stresu.

Jíst zdravě samozřejmě není nejjednodušší a nejlevnější, ale s trochout snahy se o to může pokusit každý z nás. Nejdříve si musíte vytyčit cíl a motivaci , jinak u zdravého životního stylu nevydržíte příliš dlouho. Dále si musíte ujasnit, čeho se chcete a čeho se musíte vzdát . Pokud je někdo zvyklý na čokoládu, alkohol, kouření či tučné maso, jen tak se určitě na zdravou výživu nepřeorientuje. Musí si uvědomit, že ke svému cíli může jít po kouskách a časem mu ani “závislost” nebude chybět.

Pokud řešíte problém peněžní, věřte, že pokud to nebudete přehánět (jako že nic se nemá přehánět), nevyjde vás nákup o moc dráž než doteď. Zdravé potraviny jsou sice dražší, ale člověkovi jich stačí sníst méně než obvyklých potravin, tudíž jich ani nemusíme kupovat mnoho. Např. snídaně složená z plátku celozdrného chleba s lučinou a rajčetem zasytí více než dva bílé rohlíky se salámem.