Zdravé jídlo

Kombucha je malá chemická továrna. Mnoho chemických procesů probíhá při zpracovávání živin v čaji i při kvašení a oxidaci. Bakterie a kvasinky pracují při optimálních teplotách na plné obrátky. Rozmnožují se, pomáhají houbě růst a produkují velké množství hojivých a léčebných látek.

Kombucha je bohatá na tzv. pravotočivou kyselinu mléčnou, které je tělem rychle zpracována. Pravotočivá kyselina mléčná ovlivňuje trávení, podporuje prokrvení a aktivuje látkovou výměnu v játrech.Její dostatečné množství v těle chrání tělo nejlépe i proti rakovině.

Kombucha produkuje kyselinu glukoronovou, která je rovněž produkována v játrech. Tato kyselina podporuje vylučování různých škodlivin, jakož i nikotinu, alkoholu nebo různých léků z těla. Játra filtrují krev. Výživné látky se využijí, cizorodé se odfiltrují a jedy se neutralizují. K této funkci jater je nutná kyselina glukoronová.

Všeobecně se dá říci, že Kombucha obsahuje žádoucí látky v harmonickém složení. Tyto se starají o dobré zdraví, protože podporují látkovou výměnu, vyplavování různých škodlivin a posilují imunitní systém.

Celá řada výzkumů a anket potvrdila výrazné zlepšení zdravotního stavu a celkové kondice u všech dlouhodobých pijáků nápoje Kombucha.

Přínos Kombuchy pro zdraví dle nejnovějších poznatků

• Pomáhá vstřebávat výživné látky a tím zlepšuje funkci střev.
• Díky bohatému obsahu hodnotných laktobacilů vede kombucha k udržování střevní mikroflóry a k podpoře činnosti imunitního systému.
• Obsahuje kvasinky, které čistí a prospívají pleti.
• Je používána jako masážní roztok při kožních poruchách a celulitidě.
• Odstraňuje z těla jedovaté látky, těžké kovy a nikotin.
• Je také oblíbeným prostředkem k snížení tělesné hmotnosti (k tomuto účelu je doporučeno ji pít 3x denně před jídlem.

  Chuť kombuchy lze přirovnat k chuti vinného střiku, či sektu. Doporučujeme pít ráno 2dcl nalačno a přes den v neomezeném množství. Nemá žádné vedlejší účinky a je určena i pro děti od tří let, pro které je vhodnější než sladké limonády.

  V dávné minulosti dokonce panoval zvyk, kdy si rodiny mezi sebou předávaly kombuchu jako projev přátelství a vzájemné pomoci. Proč tedy tento zvyk v současnosti znovu neobnovit?

Zelené potraviny při jarní očistě

Během zimy, kdy se nahromadí více negativních faktorů (mezi ně patří nedostatek denního i slunečního světla, čerstvého ovoce a zeleniny a tudíž i vitamínů v nich obsažených, omezení pohybu a fyzické zátěže, přijímání nadbytečných kalorií a pochopitelně i stres spojený s obdobím svátků, konce roku a spoustou různých uzávěrek a bilancování), dojde k rychlému vyčerpání rezerv organismu a následně se projeví nevýkonnost, nesoustředěnost, častější infekční onemocnění, pocity vyčerpání, únavy, bolesti pohybového systému a obvykle také výrazné zhoršení nálady.Náš organismus trpí dlouhodobě nedostatkem důležitých látek, přitom nároky na něj jsou neustále vyšší.

Z takzvaných režimových opatření je nezbytné dodržovat řádný pitný režim (2-3 litry tekutin denně), jíst v menších dávkách, otužovat se, oblékat se v tenkých, ale více vrstvách. Velmi důležité je aktivně odpočívat a dodat našemu tělu potřebnou dávku denního světla. Kromě režimových opatření potřebuje organismus k posílení kvalitní živiny. Těch je v jarních měsících v přirozené potravě velký nedostatek, proto je velký prostor pro využití Mladého ječmene . Pokud jej neužíváte pravidelně a dlouhodobě, je vhodné jej brát již během zimního období z důvodu prevence vzniku jarní únavy a pokračovat v jeho užívání alespoň do května až června, než se na trhu objeví dostatek organicky vypěstovaného, čerstvého ovoce a zeleniny. (Ale nemyslete si, taková čerstvě oloupaná ředkvička si uchová původní obsah vitamínu C sotva 5 minut a během 10ti minut po oloupání volné kyslíkové radikály sníží jeho obsah nejméně o polovinu.)

Riziko vzniku jarní únavy je silně podceňováno a mnoho lidí ji jako problém začne vnímat až v okamžiku, kdy ji pocítí. Cesta zpět k normálnímu stavu našeho těla je pak mnohem delší a náročnější než, když se provádí dostatečná, dlouhodobá prevence. Statistiky každoročně vykazují rychlý vzestup především infekčních onemocnění v období jarních měsíců. Škodliviny na naše tělo útočí neustále, bez nároku na dovolenou, a jejich působení je většinou pozvolné. Člověk je vlastně vůbec nevnímá, nicméně důsledky jejich působení jsou pro každého katastrofální. Proto kladu důraz na prevenci, která je vždy levnější a rychlejší. Pomůže lépe zvládnout rozvíjející se chorobné stavy, než chtít potom vzniklou situaci “zázrakem” řešit v okamžiku, kdy již vyčerpaný organismus sotva lapá po dechu.

Jarní únavy se není třeba bát, pokud nasloucháme hlasu těla. S odstraňováním jarní únavy souvisí i očistné kůry. Zelené potraviny jsou pro ně vynikající, protože organismus nejen čistí, ale zároveň mu dodají dostatek živin, podpoří hojivé procesy, povzbudí unavený imunitní systém, obnoví harmonii vnitřního prostředí, zejména narušených, metabolických pochodů.

K častým projevům očisty pomocí Mladého ječmene patří průjmy. Je to pozitivní jev, způsobený stimulací nervově svalových center hladké svaloviny střevní stěny, která zapříčiní zlepšený pohyb střev. Také za to může odchod již odloučených balastů, které pak samy působí mechanicky na střevní stěnu (podobně jako vláknina) a vlastně tak podpoří své vyloučení z organismu. Tento příznak většinou spontánně odezní a je zároveň přímým důkazem toho, že se Mladý ječmen ve spolupráci s naším organismem snaží svou práci odvést kvalitně a přiměřeně rychle. Přeji Vám do letošního jara hodně sluníčka nejen na obloze, ale i ve Vašich tvářích.

Uvědomujeme si důležitost čistého prostředí a zdravých potravin, což nás vede k hledání správných potravinových doplňků. Mladý ječmen a sladkovodní řasa Chlorella Pyrenoidosa patří ke špičce na trhu a doplňují to, co našemu organismu chybí.
V době nárůstů civilizačních nemocí jako např. cukrovka, alergie, onkologické nemoci atd., začíná být pojem zdravá výživa a zdravý životní styl stále populárnější. Pro ty kteří chcete pro své zdraví něco udělat jsou zelené potraviny zaručeně správnou volbou.

Tuky

Většina potravin tuk obsahuje. Je zdrojem esenciálních a jiných mastných kyselin , též je nutný pro vstřebávání vitaminů A, D, E, K. Tuky v potravinách jsou ze tří mastných kyselin - nasycených, mononenasycených a polynenasycených. V tučných jídlech najdeme všechny tři kyseliny pohormadě, v mase a mléce spíše nasycené a v rostlinné potravě více nenasycených a v rybách jsou jen polynenasycené. Cholesterol je pak složka živočišných potravin podoná tuku, může být obsažena i v netučných potarvinách.

Nebezpěčí vysoké spotřeby tuků spočívá v možnosti nadváhy, srdečního infarktu a mozkové mrtvici, zejména kvůli nasyceným tukům. V gramu tuku je 9 kalorií, ale v gramu bílkovin či uhlovodanů jsou jen 4 kalorie. Nevýhodou je též to, že přebytek se ukládá jako zásobní tuk, pokud je jako tuk dodán. Hůře se totiž pak ukládá, pokud je dodán jako bílkovina či uhlovodan. Lidé by měli snížit příjem nasycených tuků.

Polynenasycené kyseliny (omega-3 a 6) známe pod pojmem esenciální, musíme je totiž získávat z potravy a z nich si pak tělo tvoří další polynenasycené kyseliny. Omega-3 mastné kyseliny prokázaly snížení rizika úmrtí na srdeční infarkt (obsaženy jsou ve vlašských ořeších, lněném semínku, tučných rybách, sojových bobech a v řepkovém oleji) a snížení cholesterolu. Nevýhdou polynenasycených mastných kyselin je fakt, že čím více jich sníme, tím více musíme sníst vitaminu E , neobť tyto kyseliny jsou náchylné k oxidaci.

Mononenasycené mastné kyseliny jsou vlastně oleje, řepkový, sezamový nebo olivový. Nesnižují hladinu cholesterolu v krvi, ale pomáhají udržovat hladinu HDL cholesterolu (zdravého).

Shrnutí:

O mléku a mléčných výrobcích

Rozlišujeme výrobky plnotučné, polotučné a nízkotučné . V plnotučných výrobcích je obsaženo mnoho bílkovin, minerálů i vitaminů, ale bohužel také mnoho nasycených mastných kyselin. Proto se doporučuje jíst mléčné výrobky s redukovaným množstvím tuku. Pro alergiky na kravské mléko se doporučuje kozí či sojové mléko.

Nikomu neuškodí, když sní za den maximálně tři porce mléčného výrobku - sýra, jogurtu, mléka či tvarohu.

V některých jogurtech jsou navíc obsaženy mléčné bakteriální kultury, velmi prospěšné pro naše tělo (např. lactobacillus acidophilus). Udržuje naši střevní mikroflóru v normě. Jsou tak tvořeny “přátelské bakterie”, které zabraňují některým infekcím.

Vláknina

Rozenáváme dva druhy vlákniny - štepitelnou a neštěpitelnou . Štěpitelná je bsažena ve vločkách, luštěninách, ořechách, semenech, ovoci a zelenině, neštěpitelná pak v obilninách a zrnech.

Štěpitelná vláknina

Štěpitelná vláknina zpomaluje trávící systém a přispívá tak k lepšímu využití energie . U pokrmů chudých na štěpitelnou vlákninu hladina cukru rychle stoupá, což je sice dobré jako zásobárna energie, ale i rychle klesá. U uhlovdanů, které jsou bohaté na vlákninu, hladina cukru stoupá velmi pomalu a velmi pomalu také klesá. Štěpitelná vláknina napomáhá též ke snižováni hladiny cholesterolu. Zdrojem jsou zejména sušené meruňky, ovesná kaše a čočka.

Neštěpitelná vláknina

Neštěpitelná vláknina urychluje průchod potravy trávícím traktem, předchází tak zácpě, hemeroidům a dokáže snižovat riziko vzniku střevních chorob. Pomáhá zbavit se škodlivin.

Zdrojem této vlákniny jsou neloupaná zrna, celozrnné potraviny, ovoce a zelenina (a jejich slupky).

Není však dobré jíst příliš mnoho této vlákniny, neboť ztěžuje tělu získávání zinku, železa a vápníku (kvůli kyselině fytové). Lepší je konzumovat neštěpitelnou vlákninu v celozrnné mouce a chlebu, neboť kyselina fytová se pečením snižuje. Naopak bychom neměli jíst více jak lžičku otrub denně, neboť otruby obsahují kyselinu fytovou z velké části.

Maso je další složkou naší výživy. Obsahuje významné prvky (např. železo, fosfor, mangan vitamin A, D či B12), bez kterých se tělo neobejde. Pokud se člověk rozhodne nejíst maso, měl by se na tyto prvky zaměřit a snažit se je doplnit jinou formou. Více o vegetariánství viz odkaz v menu.

Odborníci doporučují jíst maso drůbeží, popř. hovězí; vepřovému a zvěřině bychom se měli vyhnout a jíst ho jen zřídka. Libové červené maso (zejména hovězí) obsahuje více železanež drůběží, není proto nutné jej zcela vyřadit z jídelníčku. Drůbeží maso obsahuje aminokyseliny, které jsou důležité pro svaly a orgány. Dokáže snižovat hladinu inzulínu.

Nic se však nemá přehánět. Maso též obsahuje dost cholesterolu a těžkých kovů. Výhodou jsou stále se rozšiřující bio produkty, tedy i bio-masa, která by měla být zbavena (alespoň částečně) škodlivých látek.

Ryby bychom oproti ostatním masům měli jíst častěji. Přibližně dvakrát týdně. Doporučuje se jíst tučné rybí maso pro omega-3 mastné kyseliny. Patří mezi ně např. losos, sardinky či makrela.

Co se týče vnitřností, panují na jejich konzumaci různé názory. Obsahují sice velmi velké množstí vitaminu A, železa a kiseliny listové, ale na druhou stranu jsou velmi tučné a obsahují mnoho cholesterolu. Pokud se však vnitřností nechcete vzdát, volte spíše vnitřnosti mladých zvířat a zahrnujte je do jídelníčku max. 1x za 14 dní. Těhotným ženám se nedoporučují vůbec.

Podobně to bude i s konzumací uzenin a paštik. Obsahujé mnoho cholesterolu, tůků, soli a hlavně mnoho konzervačních látek. Ne vždy jsou také vyrobeny z kvalitních surovin. Jezte je proto co nejméně, nejlépe vůbec. A volte ty nejkvalitnější (šunku od kosti či drůběží šunku).

O luštěninách

Mezi luštěniny řadíme čočku, fazoli, hrách či sóju . Jsou nejbohatším rosltinným zdrojem bílkovin. Dále obsahují draslík, fosfor a sodík.

Čočka

Čočka obsahuje mnoho vitaminu B, hořčíku, vápníku a fosforu, dále má též určité množství železa, zinku, draslíku a selenu. Čocka výrazně snižuje obsah cholesterolu v krvi, má protirakovinové účinky a pomáhá při obezitě. Účiná je při zácpě.

Vařená rozmačkaná čočka se přikládá na otoky a krvácející rány.

Fazole

Fazole dokáží snižovat hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak, stabilizovat inzulin a krevni cukr, snižuje možnost výskytu hemoroidů a rakoviny střev.

Sója

Existuje několik druhů sóji. Všechny druhy však v sobě mají mnoho bílkovin (až 60%), které mohou dokonce částečně naradit živočišné proteiny. Proto se rozmáhá používání sojového masa, sojových sýrů, sojového mléka apod. Sója však obsahuje i alergeny a mnoho fytoestrogenů, což je nevhodné pro děti.

Co se týká vegetariánství u malých dětí, odborníci vedou spory. Spíše se však shodnou, že vegetariánství není zcela vhodné. Malé dítě nedokáže tak dobře zpracovat rostlinné bílkoviny a některé minerály jako dospělý člověk. Stejně tak není schopné zvládnout vstřebat tolik vlákniny z luštěnin či sóji. Je tedy vhodné kombinovat maso a luštěniny. Z masa by se ale mělo volit spíše maso mladé, a to skopové či jehněčí. Sója by neměla být často podávána. Obsahuje (kromě vlákniny) mnoho fytoestrogenů nevhodných pro děti. Také obsahuje různé alergeny

O zdravé výživě

Již Aristoteles pravil, že zdraví je nejdůležitější kvalita těla. Stejně tak i Hippokrates věděl, že složky naší výživy mají vliv na naše tělo. V poseldní době mnoho odorníků zkoumá vliv potravin na naše zdraví a výzkumy nejsou u konce. Přesto víme o potravinách mnoho a můžeme rozlišovat ty zdravé, méně zdravé a nezdravé.

Pokud budeme jíst zdravě, můžeme se vyhnout některým chorobám (mrtvice, cukrovka, rakovina…), či alespoň snížit možnost jejich výskytu. Stejně tak lze předcházet obezitě, podporovat svou psychiku a svěžest. Ve spojení s tělesnou aktivitou můžeme docílit vyrovnané osobnosti s kondičkou a bez stresu.

Jíst zdravě samozřejmě není nejjednodušší a nejlevnější, ale s trochout snahy se o to může pokusit každý z nás. Nejdříve si musíte vytyčit cíl a motivaci , jinak u zdravého životního stylu nevydržíte příliš dlouho. Dále si musíte ujasnit, čeho se chcete a čeho se musíte vzdát . Pokud je někdo zvyklý na čokoládu, alkohol, kouření či tučné maso, jen tak se určitě na zdravou výživu nepřeorientuje. Musí si uvědomit, že ke svému cíli může jít po kouskách a časem mu ani “závislost” nebude chybět.

Pokud řešíte problém peněžní, věřte, že pokud to nebudete přehánět (jako že nic se nemá přehánět), nevyjde vás nákup o moc dráž než doteď. Zdravé potraviny jsou sice dražší, ale člověkovi jich stačí sníst méně než obvyklých potravin, tudíž jich ani nemusíme kupovat mnoho. Např. snídaně složená z plátku celozdrného chleba s lučinou a rajčetem zasytí více než dva bílé rohlíky se salámem.