Zdravé jídlo

Studie na Teplicku z roku 1995 prováděná na 10 až 12 letých dětech, těhotných ženách a brancích, tedy ve skupinách, které by měly být relativně nejzdravější, prokázala, že ve skladbě své potravy dostávají pouze 20-80% doporučené denní dávky vitamínů, minerálů, stopových prvků a vlákniny. Naopak vysoce překračují 100% doporučené denní dávky látek tukové povahy.

Z této skutečnosti jednoznačně vyplývá, že celá naše populace strádá nedostatkem základních živin. Náš organizmus, který je mnohem více zatěžován nejrůznějšími negativními vlivy, žije neustále na dluh, nemá dostatek základních stavebních kamenů, aby se mohl dobře rozvíjet. S tím souvisí i významný pokles jeho obranyschopnosti, který se ve svých důsledcích projevuje nejen zvýšeným sklonem k běžným infekčním chorobám, ale i malou odolností vůči stresu a psychické zátěži vůbec, z čehož v mnoha případech vyplývá i vznik velmi závažných onemocnění. Mezi ne patří nejen onkologické choroby, ale i prudce narůstající psychické poruchy.

Moderní životní styl v praxi znamená nejen nedostatečný přívod základních živin, ale i zanášení našeho organismu mnoha nežádoucími látkami, z nichž některé jsou toxické ihned (těžké kovy), jiné až po dosažení určité koncentrace v našem organismu. To má opět za následek narušení metabolické rovnováhy a biochemických procesů v každé buňce. Tak se jednotlivé buňky soustavně poškozují, rychleji stárnou a prudce klesají jejich regenerační a replikační schopnosti. Lékařské statistiky se sice chlubí postupným prodlužováním průměrného lidského věku, ale už neříkají, jak kvalitní jsou tyto těžce vydobyté roky nad průměry. Žijeme sice o něco déle, ale zároveň ve většině případů s takovými obtížemi a problémy, že mnoho z nás o takový život vůbec nestojí.

A přitom není tak složité pro jeho zkvalitnění něco udělat.

Jednou z forem, jak zlepšit přísun důležitých látek do našeho organismu, zároveň posílit obranyschopnost, podpořit detoxikaci, stimulovat růst a obnovu každé buňky a tím i tkání a orgánů, předcházet mnoha závažným chorobám, je používání takzvaných green foods, čili zelených potravin.

Jako nejkomplexnejší se jeví, pro někoho možná paradoxně, ty nejjednodušší rostlinné formy - řasy.

Určitě je to dáno jednak jejich stářím, kdy během dlouhých let vývoje dokázaly přizpůsobit stále se měnícím okolním podmínkám, jednak je to dáno tím, že každá buňka musí ručit sama za sebe, a tudíž musí obsahovat vše podstatné, aby mohla přežít. Právě proto jsou jednobuněčné rostliny, řasy komlexní ve svém složení všech důležitých látek, a proto se staly základem řady green foods.
Mezi řasami lze nalézt mnoho druhů,které se od sebe liší v obsahu účinných látek, a jejich základní rozdělení je na sladkovodní a mořské. Další rozdělení je podle obsahu chlorofylu na řasy, které jej obsahují (zelené) a které jej neobsahují (hnědé). Právě chlorofyl, vedle nukleových kyselin, je jednou z nejdůležitějších látek, které ve své buňce obsahuje chlorella.
Název této řasy je odvozen právě od listového barviva chlorofylu, jehož nejbohatším rostlinným zdrojem. Obsahuje jej 10x více než je nás běžně udávaný zdroj vojtěška.
Chlorofyl je přirozenou součástí zelených rostlin a některých nižších organismů. V přírodě se podílí na přeměně energie slunečního záření na chemickou energii uloženou v organických sloučeninách. V naší republice se chlorofyl terapeuticky využívá k zevnímu ošetření některých kožních a slizničních poruch, jakými jsou například drobné popáleniny a kožní vředy. K prokázaným účinkům chlorofylu patří i inhibice genotoxického působení silných karcinogenů typu aflatoxinu, alkylačních činidel, šestimocného chromu a ionizující záření. Princip předpokládaných protektivních účinků chlorofylu a jeho derivátů spočívá patrně ve schopnosti vázat toxické volné kyslíkové radikály, které vznikají například v důsledku ionizujícího záření.

Chlorella obsahuje 2x více bílkovin než všechny druhy luštěnin, tj. 60%, 20% polysacharidů a 10% tuků. Po spirulině je dalším rostlinným zdrojem všech esenciálních aminokyselin. Bílkoviny této sladkovodní řasy jsou proto srovnatelné se živočišnými bílkovinami, obsahují pouze méně methioninu. To však může být výhodou při některých typech rakoviny, které potřebují methionin pro svůj růst.

Chlorella dále obsahuje více než dvacet různých vitamínů a minerálů. K těm nejdůležitějším patří betakaroten, chránící proti poškození kůže ultrafialovými paprsky, a vitamín B 12. Z minerálních látek je nejvýznamnější obsah železa (20x více než ve špenátu), jódu, zinku a kobaltu.

K terapeuticky nejdůležitějším látkám chlorelly patří chlorofyl, betakaroten, růstový faktor chlorelly-CGF a vlastní buněčné stěny.

Nejvýznamnějším účinkem chlorelly je její detoxikační schopnost, díky které je ideálním doplňkem všech očistných kúr a redukčních režimů. Snižování nadváhy je podporováno i zpomalením štěpení bílkovin v žaludku a střevech s následným prodloužením doby sytosti. Je vhodným doplňkem terapie vysokého krevního tlaku a stavů se zvýšenou únavností, kdy je vhodné řasu užívat 3 až 13 měsíců.

Ve stadiu zkoumání je příznivé působení chlorelly při vředových postiženích, u diabetiků, v terapii chronické zácpy a plynatosti, dále se sleduje působení na játra, alergie, akné a artritidu.

Dnes již potvrzeným účinkem je podpora imunitního systému v boji s rakovinovým onemocněním. Imunitní systém chrání každého z nás před průnikem bakterií, virů a vlivem znečištěného prostředí. Ničení a odstraňování těchto látek zajišťují speciální bílé krvinky: lymfocyty, které tvoří tělesné protilátky a bojují proti bakteriím a ničí i viry, a makrofágy, které je pohlcují a usmrcují a zároveň odstraňují nebezpečné škodliviny a jsou schopny zničit i rakovinové buňky. Jedním ze způsobů boje proti rakovině je proto posílení makrofágů. Chlorella funguje jako stimulátor při tvorbě interferonu. Což je látka tvořená buňkami imunitního systému, která stimuluje tvorbu makrofágů a tak působí antivirově, antibakteriálně a protirakovinově.

Clorellu lza používat samostatně jako preventivní dietetikum i jako doplněk terapie. Nepříjemnou průvodní známkou počátku užívání léku je někdy plynatost vznikající jako důsledek zrychlení střevní činnosti, která se však brzy samovolně upraví. Projevem vylučování přebytečného chlorofylu z těla může být i nazelenalé zbarvení stolice.

Nesmírně cenný je vysoký podíl vlákniny ve složení této řasy, protože právě katastrofální nedostatek vlákniny v naší potravě je hlavní příčinou prudkého nárůstu rakoviny tlustého střeva a konečníku v naší populaci.
Vysoký obsah kvalitních bílkovin, což představuje již dříve zmiňované množství kolem 60% v sušině, znamená zároveň dostatek důležitých látek pro tvorbu enzymů, jež pak příznivě ovlivňuje prakticky veškeré potřebné metabolické pochody v našem organismu.
A protože všechny tyto látky, které chlorella obsahuje, působí vzájemně synergicky, lze si jen velmi těžko představit jiný, stejně bohatý zdroj těchto, pro každou buňku našeho těla nesmírně důležitých surovin.

Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že dlouhodobým řešením špatných stravovacích návyků či nutným doplňkem přijímané nekvalitní stravy nemusí být vždy jen kombinace mnoha potravinových doplňků, ale že právě chlorella je dokáže dokonale nahradit. Ideální obsah i poměr v ní obsažených látek je přímo stvořen k jednoduchému a dlouhodobému užívání. Výborná snášenlivost zajišťuje i dobrou spolupráci každého uživatele.
Chlorella je opravdovým smaragdovým pokladem pro naše tělo a nezbývá mi, než i Vám ji doporučit a zároveň poblahopřát, pokud se rozhodnete ji vyzkoušet. Jestiže tento zásadní krok učiníte a chlorella se stane samozřejmou, běžnou součástí Vašeho každodenního života, učinili jste pro své zdraví mnohem více, než si sami umíte představit.

1.  Při redukční dietě nesmím jíst tuky.

Tuky musíme při redukční dietě omezit, ale příjem energie z tuků by neměl klesnout pod 20 % celkového energetického příjmu, tj. cca pod 45 g za den, protože jsou nositelem důležitých biologicky aktivních látek – vitaminů rozpustných v tucích, esenciálních mastných kyselin aj. Nejedná-li se o redukční dietu, optimální množství tuku ve stravě je 30 - 35 % z celkové denní energie (cca 60-80 g/den).

2.  Omezuji tuky používané na mazání i maštění pokrmů. Zároveň jsem přestala sladit cukrem – a přesto nehubnu.

Většinu tuku (asi 2/3) přijímáme ve formě tzv. skrytého tuku, tedy v mase a masných výrobcích, mléce a mléčných výrobcích a pečivu, zejména trvanlivém a jemném. Tyto výrobky jsou také hlavním zdrojem škodlivých trans mastných kyselin. Při hubnutí nestačí omezit pouze cukr a viditelné tuky, ale zaměřit se i na jeho skryté zdroje, jejichž konzumaci si mnohdy ani neuvědomujeme.

3. Je jedno, jestli jím máslo nebo margarín (rostlinný tuk), po obojím se tloustne.

Energetická hodnota tukových výrobků závisí na obsahu tuku. Čerstvé máslo, máslo a stolní máslo obsahují minimálně 80 % tuku, zatímco rostlinné tuky obsahují většinou tuku daleko méně, některé výrobky pouhých 25 %.

4. Tuky obsahují cholesterol, a proto se jim vyhýbám.

Cholesterol obsahují tuky živočišného původu. Ty jsou navíc zdrojem většího množství nasycených mastných kyselin, které zvyšování hladiny cholesterolu v krvi podporují. Rostlinné tuky naopak obsahují nenasycené mastné kyseliny, které hladinu cholesterolu snižují, navíc jejich prostřednictvím pozitivně ovlivňujeme např. tělesný vývoj a vývoj mozku.

5. Rostlinné tuky (margaríny) jsou náhražkou másla.

Margaríny byly vyráběny jako náhražka másla v době nedostatku surovin, zejména v období války, a proto jejich kvalita byla nízká. S těmito výrobky se současné rostlinné tuky nedají vůbec srovnávat - vyrábějí se z kvalitních surovin a svými výživovými i užitnými vlastnostmi máslo předčí.

6. Výroba rostlinných tuků (margarínů) je příliš průmyslová.

Průmyslové technologie se používají ve všech odvětvích výroby potravin. Výroba rostlinných tuků není ničím výjimečná a je srovnatelná s výrobou másla – liší se jen ve vstupních surovinách.

7. Preferuji máslo, protože margaríny (rostlinné tuky) jsou umělé.

Pro výrobu obou potravin se používají přírodní suroviny – pro máslo mléko a pro rostlinné tuky rostlinné oleje. Možnosti výběru surovin jsou u rostlinných tuků velmi široké, a proto lze vyrábět tuky, které působí preventivně proti srdečně-cévním i některým dalším onemocněním.

8. Rostlinné tuky (margaríny) jsou stále stejné a výrobci nabízejí jen „kosmetické úpravy“, např. atraktivní obal nebo více vitaminů.

Ve složení rostlinných tuků došlo k výrazným změnám, které byly iniciovány doporučeními odborníků na výživu (např. zvýšení obsahu složek snižujících hladinu krevních tuků, odstranění trans mastných kyselin apod.). Ke zlepšení došlo i v roztíratelnosti a také ke zlepšení vlastností pečiva, k jehož přípravě byly tyto tuky použity (např. upečený moučník bude křehčí a kypřejší).

9. Rostlinné tuky (margaríny) se vyrábějí ztužováním za vzniku škodlivých trans mastných kyselin.

Často zmiňovaným mýtem je obsah trans mastných kyselin (TFA) v margarínech. V dnešní době je naprostá většina výrobků na našem trhu vyráběna moderní technologií, při které tyto škodlivé trans mastné kyseliny prakticky nevznikají (jejich obsah je do 1 % v tukové složce, tedy nutričně bezvýznamné množství).

Složení tuků na našem trhu se neustále zlepšuje, dokladem toho jsou výsledky testování z roku 2004 a 2007. I za tuto poměrně krátkou dobu se složení jednotlivých tuků (zejména v obsahu TFA) výrazně zlepšilo. Zatímco „nejhorší tuky“ v roce 2004 měly obsah TFA až 27,5 %, v dnešní době je „nejhorší“ ten, který obsahuje 7,2 % TFA. Stále více výrobků spadá do kategorie „Prakticky neobsahuje trans mastné kyseliny“.

Náš organismus potřebuje pro své zdravé fungování 45 různých živin. Žádné z nich se nemůže vzdát, protože každá z těchto látek má svou naprosto specifickou úlohu a teprve všechny dohromady mohou vyvinout žádoucí účinek.

K živinám se počítají tuky,cukry, bílkoviny, vitamíny, minerální látky, vláknina.

Bílkoviny

Strava by měla obsahovat dostatek bílkovin, a to především bílkovin živočišného původu. Nezastupitelnost bílkovin spočívá ve skutečnosti, že jsou součástí všech buněk organismu. Jsou to látky potřebné k růstu a obnovení i funkci organismu. Tvorba vlastních bílkovin je závislá výhradně na jejich příjmu z potravin. Kvalita bílkovin se vyjadřuje biologickou hodnotou. Základním stavebním kamenem bílkovin jsou aminokyseliny.

Patří k nim především bílkoviny mléka, masa, ryb, vajec a výrobků z nich. Čím je maso nebo sýry tučnější, tím je obsah bílkovin nižší. Biologicky nekompletní, neplnohodnotné bílkoviny nemívají všechny nezbytné aminokyseliny.

Významným zdrojem rostlinných bílkovin jsou semena olejnatých rostlin (sója, luštěniny, obiloviny a zvláště obilné klíčky). Potraviny, které jsou zdrojem bílkovin, jsou zpravidla i zdrojem energie a vitamínů, zejména vitamínů skupiny B. Je však třeba si uvědomovat, že nadměrný přívod živočišných bílkovin způsobuje i nadměrný přívod tuků. Proto by bílkoviny živočišného původu měly tvořit polovinu přísunu bílkovin ve stravě a stejným dílem by se měly podílet bílkoviny rostlinného původu. Nejméně 2x týdně bychom měli konzumovat luštěniny a pečivo podávat převážně tmavé a celozrnné.

Nedostatek bílkovin ve stravě se projevuje různými příznaky, jako je opožďování růstu, extrémně snížená tělesná hmotnost, malobsobční syndrom, otoky a svalová atrofie.

Sacharidy

Sacharidy mají ve výživě svůj nezanedbatelný význam a jsou nejrozšířenější složkou potravy. Sacharidy jsou hlavním činitelem, který přímo ovlivňuje hodnotu svalového výkonu. Mají proto velký význam především ve výživě sportovců, dětí a mladistvých. Při nadměrném obsahu sacharidů ve stravě se sacharidy mění na tuk a spolupůsobí tak při vzniku obezity. Význam sacharidů ve výživě spočívá především v obsahu hrubé vlákniny, např. celulóza, hemicelulóza a lignin.

Obsah vlákniny zajistíme zeleninou, ovocem, luštěninami a celozrnnými výrobky. Vláknina má vliv na vstřebávání a látkovou přeměnu cukrů. Svým objemem jednak urychluje trávení a dále omezuje styk střevní sliznice s toxickými látkami, vznikajícími při trávení. Hrubá vláknina proto působí jako prevence proti vzniku zhoubných i nezhoubných nádorů tlustého střeva a zácpy.

Při výběru potravin bychom neměli zapomínat na obiloviny (jáhly, ovesné vločky, kroupy, pohanku).

Tuky

Tuky jsou přirozené složky potravin, které se skládají z mastných kyselin a glycerolu. Dodávají nám nezbytné živiny, jako jsou mastné kyseliny a vitamíny A, D a E. Ty jsou potřebné ke správnému fungování těla. Tuky jsou jednou z hlavních energetických složek potravy a mají velkou kalorickou hodnotu. Lidský organismus při strávení 1 gramu tuku získá až 9 kcal.

Není tuk jako tuk. Nejen, že jíme příliš tuků, ale většina z nich je pro naše zdraví nevhodných.

Tuky dělíme na rostlinné a živočišné. Tuk živočišného původu je např. máslo, sádlo, lůj a slanina. Mezi rostlinné tuky řadíme oleje (např. olivový, slunečnicový, sojový, řepkový) a rostlinné tuky vyráběné z těchto olejů. Většina tuků živočišného původu obsahuje hodně nasycených mastných kyselin , jejichž nadměrná konzumace škodí zdraví, protože zvyšuje množství cholesterolu v krvi. Tuky rostlinného původu naopak obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin, které mají na lidský organismus příznivý vliv. Kladně působí na látkovou přeměnu, na využití glukózy a na ovlivnění krevních lipidů. Jsou nezbytné pro růst, reprodukci, normální činnost svalů i cévního a nervového systému. Snižují hladinu cholesterolu, snižují krevní tlak a srážlivost krve.

V každodenním nastavení, alkohol slova je často používán odkazovat se na jednoho druh alkoholu volal ethylalkohol (také volal obilný alkohol), který je druh alkoholu ten nápoj lidí. Někdy termín je používán znamenat nějaký nápoj obsahovat ethylalkohol, takový jako whiska, vodka nebo džin.

Ethylalkohol je bezbarvá kapalina, která se obrátí k páře velmi rychle, a má silný pach. Ethylalkohol je vytvořen fermentací cukrů.

Ethylalkohol pití přiměje osobu, aby cítil se uvolněně. Ethylalkohol je velmi běžně používaný, a byl vyroben lidmi pro tisíce roků. To je jedno nejstarší a většina použitých re-creational omámí (drogy používané pro zábavu) na světě. Osoby mohou nadužívat toho z stejném důvodu; toto skončí alkoholismem (závislost na alkoholu). Jestliže osoba pije hodně alkoholu, oni stanou se otrávení. Všechny alkoholy jsou jedovaté, ale ethylalkohol je méně jedovatý protože lidské tělo může rozebrat to rychle.

Jména pro alkohol

Jsou tam dva způsoby, jak jmenovat alkoholy: Běžná jména, a IUPAC jména.

• Společné názvy často jsou vyrobeny vzetím jména alkyl skupiny a připočítáním slovo “alkohol”. Pro příklad, “alkohol methyl” nebo “alkohol ethyl”.
• IUPAC jména jsou vyrobena vzetím jména alkane řetězu, sejmutí poslední “e”, a přidávat “ol”. Příklady tohoto jsou “methanol” a “ethylalkohol”.

• Kombucha je elixír zdraví, dlouhověkosti, krásy a zdravého těla.
• Kombucha je zdravý a skvostný perlivý nápoj pro každou příležitost.
• Kombucha je čajový kvašený nápoj s prastarou tradicí pro krásu a čistou pleť.
• Kombucha aktivuje látkovou výměnu.
• Kombucha udržuje zdravé a čisté střevo, napomáhá dobrému zažívání.
• Kombucha má velké množství pozitivních vlastností.
• Propůjčuje tělu medvědí sílu, mládí, vitalitu, krásu a chrání před nemocemi.
• Kombucha chutná podobně jako jablečný mošt, je osvěžující a skvělá.
• Říká se jí také nápoj sladké svěžesti.

KOMBUCHA – živý nápoj

Kombucha se říká houbě pocházející z východní Asie, kde její blahodárné účinky byly známy již vroce 221 před n.l. Nejedná se o běžnou houbu, jak ji známe, ale o symbiotický útvar tvořený několika druhy kvasinek a bakterií. Nápoj připravený z kombuchy obsahuje enzymy, vitamíny, minerální látky a zejména bakterie mléčného kvašení. Může být náhradou mléčných výrobků pro lidi trpící alergií na mléčnou bílkovinu.

Je KOMBUCHA houba?

Kombucha se všude označuje jako čajová houba, což je biologicky nesprávné.

Mínění vědců se rozchází. Někteří popisují Kombuchu jako houbu, jiní jako symbiózu různých kvasných buněk, řas a jiných mikroorganismů typických pro lišejníky. Má tvar plochého gumovitého světlešedého nebo hnědého lívance. Tedy více lišejník než houba. Lišejníky jsou na zemi asi 2 miliardy let. Jejich vývoj souvisí s mořskými řasami, které jsou vázány s vodou. Aby mohly žít později i v jiném prostředí potřebovaly spojence. Vytvořili spojenectví v němž měly oba – lišejník i řasa, důležitou funkci. Zásobují se navzájem organickými živinami, uhlohydráty a vodou.

Lišejníky mají v přírodním léčitelství dobrou pověst. Je známo přes 16 000 druhů lišejníků a Kombucha je jedním z nich.

Všechny tyto vlivy vedou především k trvalému překyselování v oblasti trávicího traktu a následně pak k projevům FDS. Všichni tyto nepříjemné pocity známa z vlastní zkušenosti. Patří sem pálení žáhy, pocity plnosti, nadýmání a také projevy zácpy a průjmu. Důležité je upozornit, že pokud trpíte těmito příznaky, pak u FDS klinická vyšetření neprokáží žádné významné změny a poruchy v oblasti trávicího traktu. Vyměšování patří k základním činnostem všech organismů. Bylo, je a bude vždy důležitým faktorem, který v těch nejbizarnějších případech může i zásadně ovlivnit chod dějin. A pokud to zrovna nejsou dějiny světové, tak jsou to jistě dějiny naše osobní. Vyměšováním se organismus zbavuje nežádoucích balastů, toxických látek přijatých společně s nápoji a stravou a také nestravitelných zbytků potravy.
Problém chronické zácpy nebo chronického průjmu, či přítomnosti krve a hlenu ve stolici, je vždy závažným příznakem a osobním problémem a patří do rukou lékaře - internisty - gastroenterologa, ale často i infektologa anebo neurologa. Vyvolávacích příčin je totiž opravdu mnoho. Naštěstí FDS je tou příčinou nejčastější a také nejsnáze řešitelnou. A jak mohou pomoci zelené potraviny a proč to někdy, i přes dobré zkušenosti z okolí, nefunguje právě u mě.

Zelené potraviny mají k řešení všech našich zdravotních obtíží vždy komplexní přístup. Nejdůležitější vlastností je jejich lehce zásadité pH (7,5), obsah vlákniny a podpora obnovy normální střevní mikroflóry u řasy Chlorelly, výrazné antioxidační působení, stimulace nervově svalových plotének v hladké svalovině střevní stěny a vysoký obsah enzymů u Mladého ječmene.

Od řasy se očekává uvolnění usazenin a balastů ze sliznice tlustého střeva (vláknina), pomoc při hojení zánětů střevní sliznice v místech původních nánosů (pH a stimulace imunitního systému), podpora obnovy normální střevní mikroflóry (CGF) a následná mechanická stimulace přirozené střevní peristaltiky (vláknina).

Ječmen působí obdobně na hojení zánětů v místech odhalené střevní sliznice (pH a stimulace imunitního systému), na uvolnění usazenin (zvýšená střevní peristaltika), upravuje procesy trávení (vysoký obsah enzymů) a také následně podporuje přirozenou střevní peristaltiku (stimulace nervově svalových plexů hladké svalové střevní stěny).

Pokud řasu začnete užívat pozvolna, aby si trávicí trakt zvykl na účinky její vlákniny, dostatečně ji zapíjíte, pak se u většiny uživatelů nesetkáváme s vážnějšími problémy spojenými s jejím užíváním. Občas se ale zdá, že řasa má jakoby po slibném počátečním působení proti zácpě, opačné účinky. Jak si to vysvětlit? Tady je řada možností, proč se to stává. Tou nejčastější a již dříve zmiňovanou příčinou je nedostatečný pitný režim. A to jak celkový, tak při zapíjení samotné řasy. Je třeba zohlednit skutečnost, že se v případě tablet jedná o sušinu, která na své rozpuštění potřebuje dostatek tekutiny. Pokud tedy máme celkově špatný pitný režim, tak i přesto dostatečné zapíjení tablet řasy, dojde k rychlejšímu vstřebávání tekutiny do celkově dehydratovaného organismu a na rozpuštění tablet chlorelly jí pak už zbývá málo. Pokud řasu zapíjíme nedostatečným množstvím vody, pak je výsledný stav pochopitelně ještě horší. Podle osmotického spádu si rozpuštěné tablety začnou stahovat tekutinu z okolí a “zácpa” je na světě.

Dalším důvodem bývá skutečnost, že po uvolnění a odstranění většiny usazenin (a tak to bývá často po prvních týdnech užívání řasy), jsou střeva téměř prázdná a řasa už nemá co z nich odstraňovat. Přirozeně se tím snižuje objem i pravidelnost stolice a fenomén opětovného zhoršení zácpy je opět tady.
Jinou variantou je možnost ucpání střev odcházejícími balasty. K jejich uvolňování dochází postupně od vzestupného tračníku přes tračník příčný a posléze sestupný a občas se stane, že uvolnění příliš velkého množství balastu z oblasti vzestupného tračníku má problémy s průchodem zejména v oblastech fyziologických ohbí tlustého střeva. Pokud do těchto míst přijde velké množství uvolněných hmot z předchozího úseku tlustého střeva, mohou se takzvaně zarazit a způsobit zácpu. I proto je důležité nechtít provést očistnou kůru příliš razantně a příliš rychle. Další komplikací tohoto postupu může být i náhlé uvolnění velkého množství jedovatých látek z usazenin, což někdy vyvolává svědivé kožní reakce, protože je organismus nestačí plynule vylučovat ledvinami a trávicím traktem a pomáhá si kůží.
Zajímavou příčinou bývá skutečnost, že na počátku užívání řasy ji náš organismus nestačí plynule zužitkovat, protože je zprvu překvapen, že se jedná o veskrze zdravou živinu. To se také rychle projeví na nazelenalém zabarvení stolice prakticky ihned po zahájení užívání Chlorelly. Po několika týdnech pravidelného užívání stejného počtu tablet se však naše tělo řasu naučí téměř beze zbytku využívat a nazelenalé zbarvení stolice se začne vytrácet. Tím však i účinek řasy proti zácpě, protože jí je v ti chvíli v organismu málo a je třeba zvýšit dávkování, aby se stolice opět začala řasou zabarvovat. Je tedy nutné, aby organismus měl řasy lehký nadbytek a něco jí zbývalo na ovlivnění střevní peristaltiky. A toto množství je přísně individuální, protože někomu dávka např. 3×6 tablet může plně postačovat a pro někoho to může být dávka velmi nízká. Obecně platí, že dostačující dávka pro každého z nás je taková, která trvale způsobuje nazelenalé zabarvení stolice.
Častou chybou při užívání řasy vedoucí k zácpě je její nepravidelné dávkování. Podávání tablet řasy nejméně 3x denně není rozmarem člověka, který Vám řasu doporučil. Je to nutnost vyplývající z přirozených vlastností Chlorelly a i z biorytmů našeho těla. To nepotřebuje jednorázové vysoké denní dávky řasy, ale především její plynulý přísun. Vícečetným denním užíváním je dlouhodobě zabezpečena účinná látka Chlorelly v organismu a naopak se tím předchází již zmiňovaným komplikacím vyplývajícím z příliš razantního a zbytečně vysokého dávkování. Předchází se tím i zácpě.

Při užívání ječmene nejsou problémy s “následnou” zácpou tak časté, ale většina příčin zhoršení stavu se shoduje s příčinami uvedenými při užívání řasy. Určitě nesmíme také zapomínat na dostatečný aktivní pohyb, který je nedílnou součástí režimových opatření zlepšujících zácpu.
A pochopitelně je třeba uvážit a často si i přiznat, kolik nápojů a potravin podporujících zácpu pravidelně konzumujeme (černý čaj, banány, borůvky, čokoláda, maso, zejména hovězí, uzeniny a jiné potraviny s vysokým obsahem soli, vejce, alkohol - zejména destiláty, které organismus významně dehydratují).

Mnohdy je příčinou úporné zácpy i užívání některých léků (diuretika) a jejich nevhodné kombinace. S průjmy, způsobenými užíváním zelených potravin, se setkáváme jen zcela vynímečně. Většinou v těchto případech stačí jen lehce snížit dávkování zelených potravin a stav se rychle upraví.